Pekkos

Pár malých faktů o vínu

Vínu dává například před pivem přednost docela hodně lidí, a to nejenom kvůli jeho lahodnosti, ale také léčivým účinkům. Nejstarší víno, respektive jeho v uvozovkách zbytky, se našly v Íránu a jsou z doby neolitu, 8500 až 4000 let před naším letopočtem. Ovšem nejedná se o víno takové, jaké je známé dnes. Víno prý vzniklo úplnou náhodou. Údajně se do hroznové šťávy pomocí větru dostaly kvasinky. Ty začaly zpracovávat cukr, který je v hroznové šťávě už přírodně obsažený a měnily ji na alkohol.
bílé víno
Výrobu vína posléze zdokonalovali lidé v Egyptě a také v Řecku. Ti ho navíc ještě rozšířili po celém Středomoří. Ve starém Římě měli však z vína strach, respektive z toho, že se jím otráví a tak si začali přiťukávat sklenicemi o sebe, ale tak silně, že se obsah jedné sklenice přelil do druhé. Tímto způsobem si dali vědět, že víno není ani v jedné sklenici otrávené. V Itálii provedli studii, která údajně prokázala, že ženy, které pijí dvě sklenky vína denně, mají lepší intimní život, kulantně řečeno, než ty, které víno nepijí vůbec.
Ve starém Řecku nesměly ženy zase víno pít vůbec. Pokud manžel svou ženu načapal při popíjení tohoto nápoje, měl právo se rozvést. Ženy by však měly pít s mírou. Je dokázané, že žena se dokáže opít už z malého množství nejenom vína, ale všeobecně alkoholu. To je logické, protože jsou obecně subtilnějšího vzezření než muži, čili tím pádem snesou méně než muži.
červené víno
Kdo má rád dobře vychlazené víno, tak to nemusí být jenom tak, že si ho vyndáme z ledničky. Stačí, když se láhev vína vloží do nějaké nádoby s ledem a přidá se lžička soli. Ne do vína, ale do nádoby. Sůl způsobí snížení teploty ledu a tím pádem se víno rychleji vychladí. Je to lepší a účinnější než dávat láhev vína do mrazáku, což skýtá i problém v tom, že láhev by tlakem chladu mohla prasknout a bylo by po vínu.